Blesk pro ženy

|
I pro turistu je alespoň částečná znalost italštiny nespornou výhodou. Není samozřejmě nutno, abyste si rok před dovolenou zaplatili intenzivní kurzy italštiny. Ale naučte se pár základních slovíček, pozdravit, představit se, poprosit a poděkovat v obchodě, zeptat se na cenu. Italské menšiny, Historie, Slovníček
Italové, až uslyší italštinu, se k Vám budou hned jinak chovat, a pokud chcete poznat něco z jejich mentality a způsobu života, použijte několik italských slov a hodně si v komunikaci pomáhejte celým tělem, nejen rukama.
V opačném případě přejděte hned na angličtinu nebo němčinu. Italové, kteří jsou živi především díky turistům, ovládají oba tyto jazyky alespoň v základní podobě. Budou Vám rozumět a Vy jim, protože mají typický přízvuk a mluví pomalu.
Na celém území je úředním jazykem italština, tímto románským jazykem mluví asi 70milionů lidí nejen v Itálii, ale také San Marinu a švýcarských kantonech Ticino a Grigioni. Po latině je druhým oficiálním jazykem ve Vatikáně. Je užívána i v částech Slovinska a Chorvatska , kde jsou italské menšiny. Mluví jí také skupiny imigrantů v Lucembursku, USA, Venezuele, Brazílii , Argentině, Kanadě a Austrálii. Rozšířena je též na ostrov Malta a v Albánii.
Některé italské oblasti mají ještě druhý úřední jazyk, jde o oblasti, kterým byl uznán zvláštní status, a tak se oficiálně uznala jejich kulturní odlišnost. Jde o Valle d\'Aosta, Trentino- Alto Adige a Friuli-Venezia Giulia . Ve všech se kromě italštiny mluví druhým úředním jazykem rétorománsky a německy v Trentinu, friulsky ve Friuli-Venezia Giulia a francouzky v údolí Aosta. Zvláštní status má také Sicílie, kde ovšem druhý úřední jazyk není.
Sardové, kterých je asi 1,4 milionů obývají ostrov Sardinii . Od Italů mají poněkud odlišnou kulturu, vlastní zvyky a tradice a hlavně vlastní, samostatně uznaný románský jazyk, sardštinu.
Friulové z kraje Friuli-Venezia Giulia jsou z části okolí Benátek. Je jich přibližně 700 tisíc. Před 40 lety se byla friulština pouze folklorní záležitostí, dnes však identita Friulů nabývá na síle a friulsky už jsou tištěny některé noviny, časopisy a objevuje se i na kanále místní televize. Friulština se také řadí k románským jazykům.
Drobnější menšinou jsou Latinové žijící izolovaně v horském údolí Dolomit, od Cortini di Ampezzo až po Brixen. Směrem k rakouským hranicím je rakouská menšina a v údolí Valle d\'Aosta žije přes 100 tisíc Francouzů a francouzština je zde oficiálním jazykem. U přístavu Bari směrem do vnitrozemí, do hor, žijí Albánci, kteří sem utekli před Araby a stále odolávají vlivům a zachovávají si vlastní kulturu.
V Itálii se užívá řada dialektů. V podstatě každé město má svůj vlastní dialekt. Některé jsou tak odlišné, že sami Italové si mezi sebou nerozumí. Mezi uznávané dialekty patří například toskánský, piemontský, sardinský, abruzzský, apulský, umbrijský, lazijský, marchigianský, cicolansko-reatonsko-aqualský a moliský. Dialekty se vyvíjely z latiny, ale byly ovlivněny ještě i jinými jazyky, danými zvláště historickým vývojem oblasti. V jihoitalských dialektech můžeme například pozorovat příměsi španělštiny a okrajově arabštiny.
Italština se postupně vyvinula z hovorové (vulgární) latiny. První texty, které se dají označit za italské pocházejí z 9. století. První formální formu italštiny datujeme do 14. století, do doby Dante Alighieri, který spojil se svojí rodnou toskánštinou jihoitalské dialekty. Moderní italština je tedy postavena na toskánském dialektu.
Základní fráze Základní slovíčka Potraviny Nákupy a město Čas Počty Romantická večeře či jen něco rychlého...
Ahoj | Ciao | |
Bydlím v Praze | Abita a Praga | |
Co je to? | Che cosa ė questo? | |
Dám si toto | Prendo questo | |
Děkuji | Grazie | |
Dejte mi pokoj. | Mi lasci en pace. | |
Dejte pozor. | Stia attento. | |
Dobrý den | Buon giorno | |
Dobré odpoledne, večer | Buona sera | |
Dobrou noc | Buona notte | |
Kolik to stojí? | Quanto costa? | |
Mám se dobře | Io sto bene | |
Mluvíte anglicky? | Parla inglese? | |
Nashledanou | Arrivederci | |
Nerozumím | Non capisco. | |
Jak se máš? | Come sta? | |
Jmenuji se… | Mi chiamo… | |
Odejděte | Vada via. | |
Odkud jsi? | Di dove sei? | |
Prosím (při žádosti) | Per favore | |
Prosím (reakce na děkuji) | Prego | |
Promiňte | Scusi | |
Pocházím z Prahy | Sono di Praga | |
Quanto pago? | Kolik platím? | |
Uvidíme se zítra | A domani | |
Velmi dobře. | Molto bene. |
ano/ ne | si/ no | |
velký | grande | |
malý | piccolo | |
horký | caldo | |
studený | freddo | |
dobře | bene | |
blízko | vicino | |
daleko | lontano |
potraviny | alimentari | |
jíst | mangiare | |
pivo | birra | |
maso | carne | |
houska | panino | |
chléb | pane | |
zelenina | verdura | |
ovoce | frutti |
lékárna | la farmacia | |
pošta | l´ufficio postale | |
trh | il mercato | |
toalety | il gabinetto | |
volný | libero | |
zdarma | gratuito | |
vchod | entrata | |
východ, výjezd | uscita | |
auto | macchina | |
rodina | famiglia | |
cena | prezzo | |
kemping | campeggio | |
otevřeno | aperto | |
zavřeno | chiuso | |
trochu drahé | troppo caro |
dopoledne | la mattina | |
odpoledne | il pomeriggion | |
večer | la sera | |
zítra | domani |
1 | uno | |
2 | due | |
3 | tre | |
4 | quattro | |
5 | cinque | |
6 | sei | |
7 | sette | |
8 | otto | |
9 | nove | |
10 | dieci |
Ristorante restaurace
Trattoria hostince levnější než ristorante
Osteria typická restaurace s teplou domácí kuchyní
Pizzeria všechny druhy pizzy
Tavola calda jednoduchá jídelna s teplou kuchyní
Rosticeria pár stolů pro stravování, ale hotová jídla se zde většinou balí sebou
Taverna místní speciality a víno
Bottigliera vinný šenk, bez jídla, k vínu se podávají olivy
Pasticeria cukrárna
Bar káva, víno a nealkoholické nápoje
Latteria mléčný bar
Pannetteria pečivo a různé druhy pizzy
Enoteca prodejna vín